P606 CT HD 606 St 23.02. 20:49:23 VEDA A TECHNIKA Nam‖#en nejni½÷↑ sou@initel t#en↑ Mezin¼rodn↑ t→m s @esk→m veden↑m nam‖- #il dosud nejni½÷↑ sou@initel t#en↑ - jednu miliontinu. V→sledky v→zkumu tzv. pevn→ch maziv by mohly naj↑t uplatn‖n↑ v robotice. Studii vedli v‖dci ze sku- piny pokro@il→ch materi¼l$ na kated#e #↑d↑c↑ techniky fakulty elektrotechnic- k— CVUT. Publikoval ji presti½n↑ @aso- pis Nature Materials. T#en↑ je hlavn↑ p#↑@inou ztr¼ty energie a opot#eben↑ v÷ech mechanick→ch materi- ¼l$. Podle odborn↑k$ se ke sn↑½en↑ t#e- n↑ b‖½n‖ pou½↑vaj↑ tekut¼ maziva, kter¼ v÷ak nejsou pro v÷echny aplikace vhodn¼ @i finan@n‖ v→hodn¼. 6.2. 1/3 >>>
P606 CT HD 606 St 23.02. 20:49:47 VEDA A TECHNIKA Nam‖#en nejni½÷↑ sou@initel t#en↑ V→zkumn→ t→m, kter→ stoj↑ za sou@asn→m objevem, se dlouhodob‖ zam‖#uje na hle- d¼n↑ tzv. superlubrikant$, co½ jsou pevn— materi¼ly, jejich½ sou@initel t#en↑ se teoreticky bl↑½↑ nule. T#en↑ je p#em‖na u½ite@n— energie v energii ztr¼tovou, typicky teplo, kter— je nav↑c mnohdy spojen— s po÷kozen↑m materi¼lu a jeho ot‖rem, uvedl Tom¼÷ Polcar, kter→ vede Skupinu pokro@il→ch materi¼l$. "Polo½ili jsme si ot¼zku: Jak— je nejni½÷↑ mo½n— t#en↑? M$½eme p#ipravit kombinaci materi¼lu, kde by t#en↑ bylo t—m‖# nulov—?" dodal. 6.2. 2/3 >>>
P606 CT HD 606 St 23.02. 20:48:59 VEDA A TECHNIKA Nam‖#en nejni½÷↑ sou@initel t#en↑ Jeho t→m nakonec na÷el odpov‖d v tzv. dvourozm‖rn→ch (2D) materi¼lech, kter— tvo#↑ tenk— vrstvy sulfidu molybdeni@i- t—ho, grafenu nebo nitridu borit—ho. D↑ky vyu½it↑ vlastnost↑ t‖chto materi¼- l$ pak v‖dci nam‖#ili dosud nejni½÷↑ sou@initel @ten↑, jednu miliontinu. Polcar uvedl, ½e kombinace materi¼l$, kterou zvolil t→m, zaru@uje n↑zk— t#en↑ nez¼visl— na sm‖ru pohybu. "To byla do- sud hlavn↑ p#ek¼½ka na cest‖ k tzv. su- perlubricit‖. S tak n↑zk→m t#en↑m by- chom teoreticky dok¼zali rukou posunout objekt v¼½↑c↑ tis↑c tun," #ekl. 6.2. 3/3 >> 620